Zajímavosti v okolí

Blatnice pod Svatým Antonínkem

Pokud se chcete pokochat krásou starých vinných sklepů, vinohradů a napít se jiskrného vína, navštivte obec Blatnici pod Svatým Antonínkem. Leží v úrodném kraji vinné révy jižní Moravy, jemuž od pradávna vévodí poslední výběžek Bílých Karpat – kopec svatého Antonínka - místo známých poutí. Dále pak po okolí můžete podnikat spoustu výletů jak pěšky, tak i na kole.

Kostel

Kopec svatého Antonínka s kaplí sv. Antonína Paduánského (lidově zvaný Antonínek) je poutním místem, ale je především srdcem Ostrožska, kde každý den nachází při procházce klid desítky lidí, kteří na tuto horu přichází. Krásné místo, kam se můžete vydat na procházku, poležet v trávě a pozorovat okolní život v jeho tempu. Místo má duchovní atmosféru zvlášť při poutích, které zachytil ve svých obrazech malíř Joža Úprka. Kapli sv. Antonína nechal vystavět majitel ostrožského panství kníže Hartman z Lichtenšteina jako poděkování za uzdravení svého syna. Navštívit ji můžete každý den.

Muzeum

Muzeum v Blatnici pod Svatým Antonínkem vzniklo po dvouleté přípravě. Především díky dvěma obětavým ženám, Marii Perutkové a Zdislavě Kuřinové. Od té doby prostory muzea v budově tamní mateřské školy, kde místní představují a připomínají život blatničanů v minulosti, navštěvuje stále mnoho zájemců, turistů a obdivovatelů. Snem zakladatelek je domek, který by lépe dotvářel atmosféru a kulisu vystavených předmětů. Někteří místní lidé se nenechali zahanbit a se svou "troškou" přispěli jak řemeslným nářadím, vybavením domáctností, krojových součastí, tak i mnoha fotografiemi a dokumenty. Muzeum se tak právem pyšní rozsáhlou sbírkou šicích strojů či knoflíků.

Střečkův kopec

Významná geologická lokalita asi 1,5 km sv. od Blatnice, bezprostředně na vrcholu kóty Střečkův kopec (360,5 m n. m.) a 800 m vjv. od kostela Sv. Antonínek. Jedná se o jámový lůmek o obvodu 30 m a hloubce maximálně 4 m sloužící v minulosti k příležitostné těžbě kameniva. Přístup je po hliněné polní cestě, která ústí na silnici Blatnice – Ostrožská Lhota asi 0,3 km pod Sv. Antonínkem. V lomu, který je součástí bělokarpatské jednotky magurského flyše, jsou zachyceny svrchnokřídové sedimenty antoníneckého souvrství (stáří okolo hranice kampán-maastricht). Jde o jeho jediný známý odkryv a současně i typovou lokalitu, která má značný význam pro korelace v rámci flyšového pásma Východních Alp a Západních Karpat.

Zámek Tvrz v Hluku

Šlechtické rody s jejich bohatou historií dodnes připomínají některé zámky a tvrz v Hluku. Byly chloubou měst, bohužel se na nich podepsal zub času. Zámek ve Veselí nad Moravou dlouhá léta čeká na opravu, snad se jí i brzo dočká. Městský úřad v Uherském Ostrohu najdete v opravených prostorách bývalého zámku - prohlédnout si můžete zámeckou galerii v druhém patře. Hlucká tvrz už dnes slouží spíše jako kulturní středisko, je zde ale malé muzeum mapující život Hlučanů.

Baťův kanál

Vlny narážejí do lodi, díváte se na ně a víte, že nikam nemusíte. Na palubě plyne čas pomaleji. Plavba lodí je skvělým zážitkem, ať už se necháte vézt nebo řídíte loď sami. Baťův kanál je jeden ze stále oblíbenějších turistických cílů regionu Ostrožsko

Větrný mlýn v Kuželově

Mlýn holandského typu z roku 1842 stojí nad obcí Kuželov na Horňácku. Byl postaven roku 1842 jako obecní mlýn. V roce 1906 byla přistaveno obytné stavení pro mlynářovu rodinu, která do té doby obývala spodní patro mlýna. Se mletím se definitivně skončilo v roce 1946. Od roku 1963 je kuželovský mlýn památkově chráněn. Roku 1973 se stal majetkem Technického muzea v Brně. Od 60. let 20. století probíhaly rekonstrukce a od roku 1977 je mlýn přístupný veřejnosti. V bývalém mlynářově domku a přilehlém chlévě a stodole je expozice horňáckého bydlení, zemědělských nástrojů a jiného pracovního náčiní z doby přelomu 19. a 20. století. Větrný mlýn je jediným mlýnem holadnského typu na Moravě.